Materiál/Co je Socháž?

Socháž = spojení sochy a vitráže

Zabývám se krásným a tajemným spojením kamenné/pískovcové sochy se skleněnými barevně-mozaikovými doplňky v cínu či olovu (vitráž). Socháže většinou zdobím také cínovými šperky s polodrahokamy, také vlastní výroby.

Ke každé soše/socháži obdržíte autentický průkaz bytosti, kterou socha zobrazuje, se všemi informacemi o ní. Tento průkaz Vám automaticky slouží jako 15% slevový kupon na každé další ručně zpracované dílo.

Materiál a technika sochání

Sochy i socháže vytvářím jako plastiky modelováním (nevytvářím odlitky) – tzn. CO KUS TO ORIGINÁL! Tvořím z umělého pískovce, který odolává povětrnostním vlivům, tudíž je vhodný pro dekoraci domácnosti i zahrady, interiéru i exteriéru. Je ovšem také podobně křehký jako pískovec, tudíž na menší části není vhodné vyvíjet hrubou sílu. Kvůli váze mají sochy/socháže nitro z odlehčujícího materiálu a kvůli pevnosti mají kovovou konstrukci, kterou tvaruji a spojuji.

Údržba socháže

Sochy/socháže jsou z materiálu umožňujícího ometání smetáčkem i mytí sprchou/hadicí. Pokud vám v zahradě obroste mechem, je možné ho jemně odškrábat škrabkou – nevyvíjet hrubé násilí, menší části pískovce je možné silou odlomit nebo povrch odškrábat. X Pokud naopak chcete, aby Vám socháž v zahradě kvůli tajuplnému efektu obrostla mechem ;-), pak doporučuji její povrch natřít/natírat hnojivem. Cínové a olověné doplňky můžete čistit vodou a mýdlem.

V případě poškození sochy/socháže vadou materiálu máte dva roky záruku na bezplatnou opravu (zákazník hradí pouze dopravu, pokud je socha ve vzdálenosti nad 50 km od výrobce) – individuálně se můžeme domluvit určitě na delší dobu. V případě poškození sochy/socháže neopatrnou manipulací s předmětem, hradí opravu zákazník (požádejte si prosím o kalkulaci opravy).

Historie vitráže

Barevné mozaikové výplně oken se objevují již od antiky. Největší rozvoj klasické vitráže však souvisí zejména se stavbou středověkých katedrál. Tehdejší technologie neumožňovala výrobu velkých skleněných tabulí, rozměrné otvory bylo nutné vyplňovat tabulemi ze spojovaných skel. Rozvoj však nebyl jen vynucen technickou nevyspělostí, velký význam vitráží je vidět např. u středověkého ideologa katedrální architektury, opata Sugera, který přikládal světlu a barvě z velkých oken mimořádný teologický a liturgický význam. Spojování barevných skel se vyprofilovalo jako samostatné umělecké řemeslo. Jestliže se dříve technika vitráže používala převážně pro chrámy, kláštery a kostely, v pozdější době pronikla i do světských prostor a domácností – zdobí se jí okna a dveře nebo jejich části. Práce s menšími díly a rozvoj jemnějších, přesnějších technik vedlo mj. k výrobě různých dekorativních předmětů a šperků. (Zdroj: wikipedia)